Naostro a přece zvolna...

Tak je to tady..první výstava malého Fanýska..poprvé mezi pejsky v kruhu.Těšili jsme se i báli zároveň..Nicméně večer před dnem "D" jsem sbalila batůžek s piškoty, vodou, miskou..a nezapomněla přibalit kvantum kuchyňských utěrek v divné předtuše..
Ráno jsem symbolicky nakrmila Fanýska i Ríšu (jistěže jel fandit!!) a Fanýskovi dala navíc Kinedryl..Úplně k ničemu..Bylo mu v autě zase strašně zle a třicet kilometrů od domova to měla natvrdo poznat dcera(spíš její oblečení) i potahy našeho auta, rafinovaně kryté plachtou pro pejsky. Ríša v pohodě chrněl. Papírové utěrky byly spotřebovány už v polovině cesty a řeč v pozvraceném autě se točila kolem toho, jak tohle už nikdy nezopakujem a že dneska vlastně jedem jen tak kouknout, protože to zuboženému Fanýskovi nemůžem udělat, aby se po takové štrapáci měl ještě úžasně předvádět..Jo, zapomněla jsem podotknout, že jsme jeli bez výstavního vodítka, protože venku mi vždy Fanýsek z volného oka bezpečně zdrhal..O důvod víc, užít si výstavu jen jako divák....Kinedryl byl vyhozen z útrob a zbytek cesty proslintán..Na výstavišti byl na pejska žalostný pohled..Osušili jsme ho a nechali rozkoukávat...U příslušného kruhu jsme pozbyli zbytky sebevědomí, když jsme viděli, jak se ostatní španělé úžasně předvádí...Karel vzal Ríšu a opustil bitevní pole..A pak to přišlo! Staří známí ze Zlatého Klondiku!! "Ahoj..ahoj..jéé ten pejsek je pěkný..tak šup šup..tady máš výstavní vodítko a zkus si to v kruhu"...Kulometná palba rad, která se nedala ignorovat!! Zbaběle jsem to nechala na dceři..Zuzka vzala Fanýska do kruhu..a světe div se..šel!!!! Přišlo pár rychlých rad co a jak a to, že Fanýsek nastoupí na kolbiště, se bralo jako hotová věc!! Vy baby pejskařky!!.:-)) Ale dík...
Zuzka vzala Fanýska na vypůjčené vodítko, když jsem mu minutku předtím překartáčovala ušpiněný kožíšek..a najednou byl Fanda v pohodě..a v kruhu šlapal a já se za páskou hroutila, kdy se vyvleče s prchne..anebo si lehne na záda a "packováním" do vzduchu si řekne o pohlazení...Nic takového..byl v klidu..Posuzovala rozhodčí, odbornice na Tibetské španěly..Přišla řada na Fanýska..Na vodítku se předvedl...řekněme..nooo...uspokojivě..Na stole při kontrole zubů jsem zaznamenala lehké vlnění celé skupiny (Zuzka, posuzovatelka, tlumočnice, Fanýsek)..to podle toho, kam sebou malý dareba škubnul...Ale i zuby mu zkontrolovali....Při přecházení od a k posuzovateli už Fanda jevil jisté známky netrpělivosti..no, vlastně se mu moc nechtělo..stejně jako pózovat při focení po hodnocení VN2...Já fotila třesoucí se rukou, bylo mi blbě, jako když šla dcera prvně do školky.. a babi Zajícová mě dostávala do spánku svým "No,vidíš..a Ty bys to vzdala..kristepane"..nakonec jsem opustila halu a byla jsem jak ve snu..Přišel manžel s Ríšou, oba to celé samozřejmě prošvihli a trávili čas procházkou a zastávkou u stánku s klobásou..Potřebovala jsem kafe..To já vydržím houby!!! Ten maličký pejsek má energii na strastiplnou cestu, pozvracení dcery a auta, předvedení na výstavě a jak se ještě ukázalo,na pořádné řádění s kámoškami Ulinkou a Ranehskou a taky Béďou u našich přátel ve Vyžlovce..Ne on..to já měla zas o kus blíž k žaludečním vředům z toho všeho..Zbytek dne byl nádherný ,grilování s kamarády a příjemné popovídání o psech i všeličems jiném..Domů jsme se vraceli zase pozdě..Jo..výstavní vodítko jsem Fandovi hned po opuštění haly koupila a z pověrčivosti v barvě, jakou měl půjčenou....

To be continue

A.C.